Štítky

neděle 6. listopadu 2016

#copravectu přečteno v únoru

Je tady nová rubrika a první rekapitulace knih přečtených za únor. O mém předsevzetí více číst, jste si určitě přečetli tady, a kdo mě sleduje na insta, tak už určitě viděl i knížky, které jsem pořídila. 
První je Stephen Chbosky: The perks of being a wallflower, vyšlo i česky (Ten, kdo stojí v koutě), ale já sáhla po anglickém originále, asi i proto, že film jsem taky viděla anglicky. Teda ten film, to bylo něco! Už ani nevím, jak jsem na něj narazila, a byl super. Přála bych si vidět ho o pár let dřív, kdy by se mě týkalo prostředí teenagerů o trochu víc, ale i tak! Nevím jak jej přesně popsat, nevím proč mě napadla asociace s filmem Donnie Darko, podobnost je tam snad jen lehká. někdo v komentářích na čsfd zmínil i určitou paralelu se Sebevraždami panen, kterou jsem taky viděla i četla, závažnost tématu je tady asi bližší, ale samotnou by mě tahle spojitost nenapadla. The perks of being a Wallflower mě prostě dostalo mnohem víc. A kdo má rád Emmu Watson (pánové?), tak tohle je povinnost!
Ehm, takže tolik k filmu, který je knížce dosti věrný, rozdíl je v tom, že kniha je formou dopisů hlavního hrdiny, je tam pár drobností navíc, ale nemusíte se bát, že byste bez jejich znalostí nepochopili film.. film možná víc formou flashbacků dává tušit, jaká událost z dětství byla pro hrdinu klíčová. Nechci moc prozrazovat, ale pokud jste si nikdy nepřipadali jako normální dospívající, tak knížka je přesně pro vás. Navíc je trochu retro dospívat na počátku 90. let bez mobilů a internetu, ovšem s výborným hudebním vkusem spolužáků a perfektními knižními doporučeními vašeho učitele literatury.

Druhým titulem je dlouho odkládaný Jack London: Tulák po hvězdách
Tahle knížka by se z hlediska knížní challenge dala zařadit jako Oblíbená kniha mojí maminky a Kniha, která vyšla před více než sto lety (u tuláka je to letos 100 let přesně). Vzala jsem ji tedy na maminy doporučení a pustila se do čtení. Nutno říci, že ze začátku to nebylo nejjednodušší, asi tak prvních 70 stran mi přišlo jen jako opakování již dříve řečeného. Vězeň odsouzený k trestu smrti nás seznamuje se svou situací, vězeňskými praktikami a životem, který žil předtím. Jenže pak nás začíná brát i do životů, které prožíval dávno předtím, a tyhle toulky jsou opravdu zajímavé! Zažíváme tedy putování námořníka i indiánského chlapce či francouzského rytíře. Jsou to vesměs dobrodružné poutě, až mne trochu zamrzelo, jak malou úlohu v těchto rolích hrají ženy. London to ovšem jakoby to vytušil, a v závěru knihy napravil, začal více rozjímat nad lidskými tužbami, motivacemi, hnací silou vpřed a nepostradatelným ženským elementem. 

A co jste v poslední době přečetli vy?
Mám v plánu asi čtyři konkrétní knížky, ale ráda se nechám inspirovat :-))

♥♥♥  with love ♥♥♥


Žádné komentáře:

Okomentovat

Moc děkuji za vaše milé komentáře! :-)